O firmě

Svět průmyslu - EXKLUZIVNÍ ROZHOVOR: Milan Šimonovský - SIGMA GROUP a.s.

Svět průmyslu  - EXKLUZIVNÍ ROZHOVOR: Milan Šimonovský - SIGMA GROUP a.s.
08.04.2014

S předsedou představenstva společnosti Sigma Group Ing. Milanem Šimonovským jsme hodnotili aktuální situaci na trhu i výzvy pro tradičního výrobce čerpadel. Na hodnocení byl pravý čas, protože Sigma Group nedávno uspěla jako Skokan v žebříčku Štiky českého byznysu.

Podle jednoho z předchozích vyjádření byl pro vás nejtěžší rok 2009. Platí to i nyní, kdy už od zmiňovaného období proběhla další recese? A v jakém stavu se obor nachází nyní z hlediska ekonomického?

Obor je velmi rozlehlý, protože děláme čerpadla od jaderné energetiky až po domácnost. Každý segment se vyvíjí jinak. Poslední období bylo úspěšné, protože jsme měli možnosti realizovat dlouhodobé projekty, které byly připravovány v oblasti energetiky a těžby ropy jak v České republice, tak na Slovensku. U nás hodně investoval ČEZ do retrofitů a výstavby nových elektráren, ve Slovenské republice jsme dodávali při výstavbě třetího a čtvrtého bloku jaderné elektrárny v Mochovcích. V Rusku je to ucelený program výstavby jaderných elektráren, totéž probíhá také v Indii. Velmi zajímavou oblastí je pro naši firmu těžba a zpracování ropy, protože ceny ropy šly dlouhodobě nahoru. Nejvíce recesi odstonalo hutnictví.

Jak je na tom hospodářsky přímo vaše společnost? S jakým obratem a hospodářským výsledkem uzavíráte rok 2013?

V podstatě by to mělo být obdobné jako v loňském roce, tedy na úrovni půl druhé miliardy obratu a 120 milionů korun zisku.

Z jakých oblastí se rekrutují vaši největší odběratelé a do kterých oblastí se snažíte proniknout?

Především energetika u nás, na Slovensku a v Rusku a těžba ropy v Ázerbájdžánu a Kazachstánu.

Sigma je značkou známou i za hranicemi České republiky. Jak se daří navazovat na tradiční přítomnost v některých zemích?

S přihlédnutím k tomu, že máme 80 procent exportu, tak se dá říct, že daří. Nejsou to ale jen ta tradiční odvětví, která jsme vždy zásobovali, tedy zemědělství a zavlažovací systémy zejména na Ukrajině a v Rusku, kam se po roce 1990 přestalo dodávat. Naopak jsme pronikli už do zmiňovaných oborů jako jaderná energetika nebo těžba a zpracování ropy. Tam jsme dříve vůbec nedodávali.

Jsou sféry, kam se snažíte dostat úplně nově – jak z hlediska teritoriálního, tak zaměření produkce?

Řekl bych, že z hlediska teritoriálního nás zajímá indický trh, jde zejména o oblast významných vodohospodářských staveb. Velmi perspektivní je také Turecko.

Jak důležitý je výzkum a vývoj a jakou úlohu sehrává Centrum hydraulického výzkumu, jehož vznik jste před časem iniciovali?

Celý výzkumák jsme založili jako organizaci, která by se měla zaměřit na realizaci základního výzkumu v oboru čerpací techniky. Tato společnost také rozvíjí širší spolupráci s vysokým školstvím a měla by zajistit lepší přístup k veřejným prostředkům.

Hovoříte o základním výzkumu. Kdy si představujete, že budete mít k dispozici výsledky, jež by bylo možné aplikovat v praxi?

Zatím se to rozbíhá a organizace funguje přibližně jeden a půl roku, takže to není žádná doba. Osobně to vidím v horizontu pěti let, abychom dospěli do fáze aplikovaného výzkumu.

Nevidíte na straně akademické obce, respektive vysokých škol, možnosti získávání vědeckých poznatků, jež byste mohli využít při svém podnikání?

Ale určitě, proto jsme to založili, aby spolupráce byla intenzivnější. Běžně s nimi spolupracujeme, ale Centrum hydraulického výzkumu má tu výhodu, že z hlediska právní definice může čerpat vyšší podíl státních finančních prostředků.

Kolik ročně investujete do výzkumu a vývoje a kolik činí státní podpora?

Letos je to přibližně 65 milionů korun a zhruba třetinu z toho tvoří státní dotace.

Jaká byla investiční trajektorie v posledních letech? Zůstává to zhruba stejné, nebo jste zaznamenali útlum?

Zažili jsme roky, kdy státní podpora vědy a výzkumu byla vyšší, ale nikoliv dramaticky. V podstatě se dá říct, že objem zůstává zhruba stejný. Kdo se ocitá na tomto trhu, musí investovat pořád.

Jedná se ryze o českou podporu, nebo jde o dotace transferované z evropských fondů?

V podstatě dříve to byla vládní podpora, dnes to jde přes Ministerstvo průmyslu a obchodu, ale jedná se o evropské fondy.

Jaké technické inovace jste v poslední době uvedli na trh a které chystáte?

Ze zajímavostí bych zmínil vysokotlaká čerpadla na kyselinu boritou pro primární okruh jaderné elektrárny Mochovce. To považuji za vysoce kvalitní zakázku. Z mezinárodního hlediska jsme vyvinuli silné čerpadlo pro závlahové systémy do Indie, jež dodává tři a půl kubíku vody za vteřinu do výše sto metrů. Jde o speciální čerpadla, která jsou schopna dodávat velké množství na velké vzdálenosti. Z jiného oboru, o kterém se moc neví a jímž se zabýváme, bych zmínil filtry pro osobní masky. S jednou izraelskou společností jsme vyvinuli filtry pro bezpečnou místnost. Tyto filtry budou fungovat v bezpečnostní ventilaci pro byty a domy, protože podle aktuálních předpisů musí mít každý izraelský dům takzvanou bezpečnou místnost.

Co dodávala izraelská společnost?

Z jejich strany především marketing a podíl na konstrukční práci. Jinak jsme vše zajišťovali z české strany.

Jaký vidíte potenciál dalšího růstu – dostavba JE Temelín, proměna klimatu a větší důraz na závlahy v jižních zemích, těžba nerostných surovin a podobně?

O dostavbě jaderné elektrárny Temelín se hodně psalo. Teď, když je odloženo rozhodnutí, se tolik nezmiňuje, ale je jasné, že pro český průmysl jde o klíčový impuls pro druhou polovinu tohoto desetiletí. Pokud k tomu dojde…

Tím, že náš obor je velmi široký, poskytuje příležitost zaměřit se na různé směry. Myslím si, že pro nás je to ve světě hlavně jaderná energetika, tedy včetně méně kapacitních bloků nové koncepce, což se vymýšlí společně s ruskými partnery. Další naši budoucnost vidím ve zdokonalování čerpadel pro těžbu a zpracování ropy. Co se týká výzev, ty vidím ve snižování měrné spotřeby energie v čerpacích systémech. Aby měly nízkou spotřebu energie, byly bezpečné a poskytovaly delší životnost.

Co se týká ropy, máte na mysli konvenční těžbu, nebo můžete být svými výrobky přítomni i v alternativní těžbě?

Mám na mysli spíše konvenční těžbu.

Jaká rizika v horizontu tří pěti let vidíte pro Sigmu Group?

Rizika jsou všeobecně známá – laciná konkurence z jihovýchodní Asie, zejména Čína a Indie. Výzva pro nás do budoucna je především udržet se v konkurenčním boji tím, že se zaměříme na vysokou kvalitu a přidanou hodnotu pro zákazníka v oblasti vývoje a engineeringu. Tedy věnovat se nejen výrobě čerpadel, ale i jejich aplikacím a samozřejmě servisu.

Jak velký problém je v Indii nebo Číně plagiátorství či nižší patentová ochrana?

Zatím jsme se nesetkali s tím, že by tam někdo dodával přímo pod naší značkou. Ale dnes umí každý vyrobit všechno. Pokud máte nové konstrukční řešení, tak se ho na těchto nově rozvíjejících se trzích velmi rychle naučí. Je to tak, že musíte mít pořád náskok a být o krok vepředu. Co se týká patentové ochrany, tak v Číně to nemá smysl, v Indii ano.

Vaše společnost byla oceněna jako Skokan roku v žebříčku Štiky českého byznysu. Čím si vysvětlujete tento úspěch?

Je to objektivní hodnocení toho, co nastalo. Tedy že poslední roky jsme dosáhli pozitivních ekonomických výsledků a od toho se odvíjející stability. Je to dáno i šťastným souběhem několika základních akcí, které jsem jmenoval, a současně naší obchodní politikou.

 

Zdroj: Svět průmyslu

Produkty

Produkty Katalog

Kompletní sortiment čerpadel z produkce SIGMA GROUP a.s.

Odvětví

Odvětví Oblasti použití

Přehled aplikací čerpací techniky SIGMA

Kde nás najdete

map

SIGMA GROUP a.s.
Jana Sigmunda 79
783 49 Lutín
Česká republika

Kontakty